
Těsnopis ještě zcela neprohrál
Zdroj: Lidové noviny, 8.12.2006, autor: Zoja Franklová
Těsnopis už ze škol zmizel a v praxi se používá jen výjimečně. Ústav, který se o šíření této disciplíny po celá desetiletí staral, však nezanikl. Právě slaví 85 let od svého založení.
(Pozn.: ústav již zanikl, k 31.12.2019)

Těsnopis je starý téměř jako písmo samo. Prakticky všechna starověká písma měla i rychlopisnou variantu, různé zkratky a spřežky se používaly již v Egyptě a nacházejí se i na hliněných destičkách z Přední Asie.
Novodobý těsnopis se datuje od konce šestnáctého století. V Čechách se zpočátku používala německá Gabelsbergerova soustava. Česká (Herout-Mikulíkova) vznikla v roce 1921. V témže roce vznikl také Státní těsnopisný ústav, který se věnoval školení stenografů a také učitelů těsnopisu.
Těsnopis
se tehdy běžně vyučoval na školách a sekretářky ho používaly k zápisu
podle diktátu.
Příprava je dlouhá
Zvládnout tuto dovednost není nijak jednoduché, příprava dobrého stenografa, který musí být schopen odstranit z textu nejen nelogická místa, ale i věcné chyby, trvá aspoň čtyři roky. Nejvyšší úroveň představuje stenograf "komorní", který pořizuje zápisy z jednání parlamentu či zastupitelských úřadů.
Činnost těsnopisného ústavu byla přerušena jen v závěru 2. světové války, kdy nacisté poslali jeho dlouholetého ředitele dr. Ludvíkovského na nucené práce ve Vinohradském tunelu.
Po válce byla pociťována "naléhavá potřeba obnovit ochromený těsnopisný život" (jak říká jeden z předních českých těsnopisců Miloš Matula).
Jenže
v té době už nešlo jen o těsnopis, ústav totiž rozšířil svou činnost i
na psaní strojem, později také na sekretářské práce a ještě později to
bylo psaní na počítači. Stará se o státní zkoušky a v kurzech vyškolil
desetitisíce administrativních pracovníků.

Příprava dobrého stenografa trvá alespoň čtyři roky. Čeští stenografové patří k nejlepším na světě.
Čeští stenografové patří k
nejlepším na světě
V padesátých letech minulého století vytvořili českoslovenští odborníci nový způsob krácení slov, a ten pomohl stenografům k větším výkonům.
Když se pak během 60. let začala pořádat mistrovství světa v grafických disciplínách, jako je opis a korektura textu, zpracování textu na PC, těsnopis a zrychlený zápis na klávesnici, patřili naši reprezentanti k těm nejlepším.
Tato tradice se projevuje dodnes - například z loňského mistrovství světa si čeští reprezentanti přivezli 37 medailí z celkových 76.
Klasický "ruční" těsnopis je ovšem stále víc vytlačován stenotypistikou, tedy zrychleným zápisem na počítači nebo zvukovým záznamem. Ve školách se už těsnopis až na úplné výjimky neučí.
Všechno nasvědčuje tomu, že je historie těsnopisu u konce. Stačí ovšem navštívit parlament nebo některé obecní zastupitelstvo a hned se ukáže, že to tak docela neplatí. Zápisy se tam totiž stále pořizují touto "anachronickou" metodou.
Zdůvodnění je
jednoduché. Když je potřeba mít přepis k dispozici rychle, a má být také
bezchybný a logicky i stylisticky upravený, vítězí ruční těsnopis, a to
jak nad tím počítačovým, tak nad zvukovou nahrávkou. Navíc to vyžaduje
zákon. Stenografický zápis je totiž zakotven v Jednacím řádu Parlamentu
České republiky. Podobně je to i v řadě zahraničních parlamentů.
Česká republika se může díky těsnopisu pochlubit dokonce zápisem do Guinnessovy knihy rekordů. Náš dlouholetý pedagog Josef Kocourek byl do této knihy zapsán v roce 1997 jako nejstarší parlamentní stenograf vůbec. Kdo to však bude dělat za několik let, není jasné: skupinka stenografů se tenčí a mladí nepřibývají.
Počítače se šíří, ale dobře psát na klávesnici umí málokdo
Nejspíše se bude muset technika i pracovníci, kteří ji používají, zdokonalit natolik, aby už těsnopis nebyl nutný. O to se paradoxně přičiňuje i pětaosmdesátiletý těsnopisný ústav, který je nyní součástí Národního ústavu odborného vzdělávání. Stará se o výuku moderních administrativních předmětů na středních školách, organizuje státní zkoušky z psaní na klávesnici a dalších předmětů, provádí rekvalifikační kurzy i semináře pro učitele středních škol, organizuje také krajské a celostátní soutěže žáků.
Ani na těsnopis
ale zcela nezapomíná a pro zájemce nabízí kurzy po internetu. Přes
všechno toto úsilí je zřejmé, že se těsnopis přesouvá stále víc do
polohy hezkého koníčku.
Další informace o aktivitách Státního těsnopisného ústavu je možné najít na stránkách www.nuov.cz.